Sklo je pro nás médiem, skrze které pracujeme se světlem — aktivním činitelem, který ho zhmotňuje, prostupuje jím, rozjasňuje, násobí, modeluje, odhaluje jeho jemné proměny i intenzitu a otevírá prostor pro jiné vnímání. Ve svém přirozeném rytmu dne světlo oživuje vizuální jazyk abstraktní geometrie, rozehrává vnitřní děje a uvádí do pohybu přesnost linií a tvarů. Prostřednictvím vrstvení se pohybuje, rozplývá a znovu skládá do nových významů. Pracujeme s touto proměnlivou přítomností, která vystihuje něco, co je nám vzdálené, co přesahuje smyslový svět a zároveň i blízké, protože jsme toho sami součástí.

Více